Lucembursko > Historie Lucemburska
Území Lucemburska bylo obýváno v době železné keltskými kmeny, které si v období vlády Gaia Julia Caesara podrobili Římané. Po zániku římského impéria, v 5. století, ovládla Lucembursko Franská říše. V jejím područí zůstalo toto území až do 10. století, kdy bylo roku 936 oficiálně včleněno jako svobodné hrabství do Svaté říše římské. Zakladatelem lucemburské dynastie byl Siegried, hrabě Ardenský, který vybudoval v místě dnešního hlavního města Lucemburku svůj hrad. První lucemburský hrabě Konrád získal svůj titul v roce 1060.
Vrcholně středověké lucemburské dějiny jsou těsně spajty s těmi českými. Hrabě Jindřich VII. Lucemburský se stal roku 1312 římským císařem, pro svého syna Jana zařídil roku 1310 sňatek s Eliškou Přemyslovnou a tím mu zároveň zajistil korunu českého krále. Jejich syn Karel IV., pozdější římský císař a český král, povýšil Lucembursko roku 1354 na vévodství. Současně bylo formálně začleněno do zemí Koruny české. Ve skutečnosti zde však nezávisle vládli potomci Jana Lucemburského z jeho druhého manželství. V roce 1443 se Lucembursko dostalo pod nadvládu Burgundského vévodství, v jehož vlastnictví zůstalo pouze do roku 1477. Od tohoto data spadalo Lucemburské vévodství do dědičných držav rakouských Habsburků (od roku 1555 španělské větve habsburského rodu). Po krátké francouzské okupaci na konci 17. století, se v roce 1815 stalo Lucembursko součástí Spojeného nizozemského království. V roce 1830 se však část Lucemburska připojila k belgickému povstání, což vedlo v roce 1831 k rozdělení země. Valonská část se připojila k nově vzniklé Belgii a zbytek zůstal součástí Nizozemí. V roce 1839 získalo Velkovévodství lucemburské vlastní vládu a po smrti nizozemského krále Viléma III. (roku 1890), který nezanechal mužského potomka, vládnou Nizozemsku a Lucembursku dvě různé dynastie.
Od roku 1896 do roku 1964 vládla v Lucembursku vévodkyně Charlotta. Za jejího panování došlo v roce 1921 vytvoření hospodářské unie s Belgií, do které se v roce 1948 zapojilo i Nizozemí – vznikla tím hospodářská unie Benelux. Charlottu na velkovévodském stolci vystřídal Jean, jenž stál včele Lucemburska až do roku 2000, kdy předal vládu svému synovi Henrimu. Lucembursko stálo u zrodu Evropského společenství i NATO. [-fra-]
© Martin Jurek, Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci | Úvod | Hledání | Mapa stránek | CMS Made Simple