Norsko > Historie Norska
Právě oblast dnešního Norska se v 8. až 11. století základnou pro plavby Vikingů, kteří v této době ovládali část Islandu, Grónska a některé anglické ostrovy. Normanské království bylo sjednoceno králem Haraldem I. Krásnovlasým roku 872. O sto let později se zde začalo šířit křesťanství, a to i přes to že byli křesťané královskou mocí pronásledováni.
Roku 1397 byly dánskou královnou Markétou Dánsko, Švédsko a Norsko spojeny do tzv. Kalmarské unie. To byl však pouze počátek konce norské státnosti. Neboť již roku 1450 bylo Norsko pevně spojeno s Dánskem v tzv. Bergenské unii, ve které si dominantní postavení zachovávali Dánové. To vedlo k četným proti dánským povstáním. Nakonec Norové využili oslabení dánské moci po Napoleonských válkách a z unie vystoupili. Netrvalo však dlouho a podlehli švédským útokům a od roku 1814 s nimi byli v personální unii. I přes velice volný svazek unie nevydržela a díky tlaku Norů se roku 1905 rozpadla a norský parlament zvolil za norského krále dánského prince Karla (jako král Haakon VII.).
Díky neutralitě v obou světových válkách, neprožívalo Norsko žádné výrazné územní zisky a ztráty. Ani zmíněná neutralita však Norsko neuchránila před německou okupací v letech 1940–1945, kdy se norské fjordy staly základnou německé ponorkové flotily. Po skončení války Norsko (v předválečných hranicích) upustilo od neutrality a dnes je jedním z členů NATO.
[-her-]
© Martin Jurek, Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci | Úvod | Hledání | Mapa stránek | CMS Made Simple